Methylene Blue – více než jen barvivo
Methylene blue, česky metylenová modř, je chemická látka, která byla poprvé syntetizována už na konci 19. století a původně sloužila jako barvivo pro textilní průmysl. Avšak díky své výrazné modré barvě a schopnosti vázat se na různé materiály brzy našla uplatnění i v dalších oblastech. Dnes patří mezi známé sloučeniny, které se využívají především v laboratořích a technických oborech. V poslední době se methylene blue objevuje i v odborných debatách jako látka s potenciálem, která by mohla nabídnout zajímavé vlastnosti i pro další účely.
Historie a objevení methylene blue
Methylenová modř byla poprvé objevena německým chemikem Heinrichem Caro. Původně vznikla jako barvivo pro textilní průmysl a rychle si vysloužila patent díky svému sytě modrému odstínu a dovednosti barvit bavlnu. Její význam však brzy přesáhl původní účel a začala být zkoumána taktéž v dalších oblastech, zejména v lékařství a biologii. Později začala být velice užitečná také v laboratořích k barvení tkání a buněk, což umožňovalo lepší pozorování pod mikroskopem. Díky své schopnosti vázat se na složky buněk (například nukleové kyseliny) totiž poskytuje vysoký kontrast a zřetelně odlišuje rozličné části buněk a tkání. Následně se začala používat i v medicíně, zejména při léčbě malárie a jiných onemocnění.
Chemické vlastnosti a formy
Methylenová modř je syntetická organická sloučenina ze skupiny tzv. fenothiazinových barviv, která se vyznačuje intenzivní tmavě modrou barvou a velmi dobrou rozpustností ve vodě i v ethanolu. V čisté variantě má podobu tmavě modrého krystalického prášku. Roztoky jsou modré až nafialovělé. Zajímavé je, že její barva se může měnit – za jistých podmínek je modrá, ale když je vystavena redukčním podmínkám (např. přijde do kontaktu s určitými látkami v těle jako jsou enzymy a molekuly, které předávají elektrony) může být rovněž bezbarvá – tato forma se pak nazývá jako leucomethylenová modř.
Principy fungování
Proces fungování této látky je založený na jejích unikátních schopnostech. Dokáže totiž přijímat a předávat elektrony – tedy fungovat jakožto prostředník. Po podání do organismu methylenová modř (v modré, oxidované verzi) vstupuje do buněk, kde může přijímat elektrony od různých látek (třeba NADH nebo NADPH), a tím se mění na bezbarvou, redukovanou podobu. Tato redukovaná forma pak může elektrony zase předávat dál, například do mitochondrií. Díky tomu methylenová modř podporuje tvorbu energie v buňkách (ATP) a napomáhá snižovat vznik škodlivých volných radikálů, čímž se snižuje oxidační stres.
Další potenciální možnosti uplatnění
Methylene blue má velmi široké spektrum potenciálních využití. V medicíně se historicky uplatnila například při léčbě methemoglobinémie či jako diagnostický prostředek při chirurgických zákrocích. Dále se používá v biologii k barvení DNA a RNA nebo při sledování mitochondriálních funkcí. V ekologii se aplikuje při čištění vody. V posledních letech se opět zvyšuje zájem o její možné využití v neurologii a dalších oblastech výzkumu. V některých studiích byla testována jako možný prostředek pro zlepšení paměti a kognitivních funkcí, protože dokáže pronikat do mozku a ovlivňovat mitochondriální procesy v nervových buňkách. Dále byla zkoumána její antimikrobiální a dezinfekční schopnost.
Bezpečnost, potenciální rizika a nevhodné kombinace
Výsledky různých studií naznačují, že methylenová modř může ovlivňovat různé biochemické procesy v organismu, ale její praktické využití mimo schválené oblasti je zatím omezené a vyžaduje další ověření. Vzhledem k tomu, že methylenová modř může mít v některých případech nežádoucí účinky a její kombinace s jistými léky či látkami může být riziková - např. antidepresiva ze skupiny SSRI, SNRI a inhibitory MAO či léky, které zvyšují hladinu serotoninu (včetně tryptofanu a některých bylinných přípravků) je vždy na místě opatrnost. Pokud by někdo zvažoval její užití, měl by se nejprve poradit s lékařem a řídit se jeho doporučením. Tento článek slouží pouze k informativním účelům a nenahrazuje odbornou zdravotní péči.
Z naší nabídky na DoplňVitamin.cz doporučujeme:
Autor článku: Bc. Michaela Fulínová
Zdroj:
Neuroprotective Actions of Methylene Blue and Its Derivatives - PMC [online]. [cit. 02. 07. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3485214/

L-Citrulin aminokyselina nejen pro sportovce, co všechno umí?
L-citrulin se řadí mezi aminokyseliny, jež jsou tzv. neesenciální. Z toho vyplývá, že si ho tělo umí vytvářet samo. Jeho příjem může přesto přinést značné výhody a výrazně podpořit určité orgánové soustavy a vylepšit fyzický výkon. Veškeré aminokyseliny jsou pro naše tělo nepostradatelné. Jsou hlavní stavební jednotkou proteinů a peptidů a jejich biologické vlastnosti jsou dány jejich druhem a složením.

Zázrak jménem kustovnice čínská (Goji) – přírodní superpotravina
Červené plody kustovnice čínské zvané také Goji jsou doslova nabité aktivními látkami, které mají příznivý vliv na celou řadu pochodů v našem organismu. Kromě toho jsou velice prospěšné i z nutričního hlediska, neboť obsahují důležité minerály, vitamíny, aminokyseliny, stopové prvky a polysacharidy. Dalo by se tedy říct, že se jedná o superpotravinu, která nemá vzhledem k množství zastoupených aktivních látek obdoby. Kustovnice čínská je keř dorůstající až do výšky 2 metrů. Její listy mají mandlovitý tvar a květ připomíná nafialovělý kalich s několika korunními cípy. Plody zvané goji mají formu jasně červených bobulí podlouhlého tvaru, které mohou být až 2 centimetry velké. Mohli bychom je s trochou kreativity vzhledově přirovnat k našemu šípku.

Jak lépe bojovat se stresem? Znáte vhodné bylinky?
Pro stres existuje spoustu definicí, ale jedná se ve své podstatě o přirozenou reakci a odpověď na nadměrné zatížení organismu, která zahrnuje jak fyzické, tak duševní příznaky. Mezi ty nejčastější patří například zrychlení srdečního rytmu, zvýšení krevního tlaku, svalové napětí a ztuhlost, nevolnosti, bolesti břicha a zažívací obtíže, pocení, dušnost, vnitřní neklid, bolesti hlavy, únava či potíže s koncentrací, pocity přetížení a úzkosti.